Lem Stanisław Скачать все книги 39 Количество книг

A regény hőse Hal Bregg, a kozmoszban tett hosszú útjáról tér vissza a földre, ahol időközben teljesen megváltozott viszonyokat talál. Nemcsak a technika alakul át — más az életmód, és más az emberek természete. S más a férfiak és nők egymáshoz való viszonya is. Hal összeütközésbe kerül ezzel a megváltozott, néha meghökkentően idegen világgal és lakosaival, akik nem honfitársai az időben, s mégis velük kell leélnie hátralévő életét. Végül a szerelem segíti hozzá, hogy megtalálja a helyét, s lázongás és keserűség nélkül gondolhasson azokra, akik elrepülnek a csillagok aranygyapjúáért…

Jest to króciutkie opowiadanko bardzo wyróżniające się na tle twórczości Lema. Po pierwsze główną postacią jest istota płci żeńskiej. Po drugie język jest niezwykle wyrafinowany, kunsztowny, stylizowany na dawne czasy (ale bez przesady z tą ostatnią cechą), z długimi zdaniami. Po trzecie jest to bardzo nietypowe science — fiction. Brak w nim w zasadzie elementu science, a tym samym opisów technicznych wynalazków ani zagadnień z zakresu fizyki czy astronomii. Po czwarte fabuła umiejscowiona jest… na dworze królewskim. Przypominało mi to XVII wiek tak na oko. Po piąte pomysł jest kosmiczny, wielce oryginalny, wręcz oszałamiający. Po szóste — zakończenie, takie nieoczekiwane. To wszystko przyczynia się do gonitwy myśli i coraz bardziej opadającej szczęki czytającego…

Před vámi leží již dlouho a netrpělivě očekávaný čtvrtý soubor dosud nepublikovaných prací z obsáhlého díla Ijona Tichého, jak nám ho předložila redakční rada Sebraných spisů Ijona Tichého pod vedením profesora A.S.Tarantogy. Pět zápisů z Tichého Hvězdných deníků a tři z jeho vzpomínek nám přinášejí odpověď na řadu ožehavých otázek, jako např.: proč náš svět dnes vypadá tak, jak vypadá, a kdo ho stvořil, proč se potopila Atlantida, jaký byl pravý účel Babylonské věže, co se skrývá za Odysseou a Iliadou, proč na nás neroste listí atd., atd. Tichý nemilosrdně odhaluje pravou tvář Aristotela, Platóna, Homéra, Leonarda da Vinci, Bosche, Napoleona, Swifta a řady dalších „historických“ osobností, dá nám nahlédnout i do historie svého slavného rodu a v neposlední řadě přináší i své včasné varování před vážným nebezpečím, jaké s sebou nese překotné a vysoce neodpovědné rozšiřování automatických praček.

„Dobré knížky jsou vždycky pravdivé, i kdyby se v nich psalo o věcech, které se nikdy nestaly a ani nestanou,“ říká v jedné povídce pilot Pirx. Platí to vlemi přesně i o Lemových prózách z oblasti science fiction. Lem zde líčí lety do kosmu, cesty na neznámé planety, důmyslné stroje a roboty, to, co se – možná – jednou stane běžnou součástí lidského světa, ale co – možná – bude navždy patřit jenom do říše fantazie. Lem nečiní ovšem z technických podrobností střed svého zájmu. Vždy a všude o zajímá hlavně člověk, jeho morálka, jeho filozofie, jeho schopnost poznávat dosud neznámé sktečnosti a vyrovnávat se s nimi. Neustále klade svým hrdinům i čtenářům otázku: stačí člověk rozumově a citově udržet krok s velkými objevy techniky a veškeré vědy?

Cyklus povídek Příběhy pilota Pirxe, podložený – jako všechny Lemovy práce – důkladným studiem kosmonautiky i psychologie, má rovněž velmi lidského hrdinu. Poznáváme Pirxe na studiích, sledujeme ho při prvních letech a zmatcích, i později v dospělosti, kdy už jako výtečný velitel kosmických korábů prožívá situace, při nichž život a smrt – jeho či ostatních – závisí především na jeho vlastním charakteru, intelektu i zkušenostech. Neodlučnou složkou těchto povídek je humor. Příběhy pilota Pirxe jsou tedy objevné, chytré, čtivé – a pravdivé v tom nejryzejším smyslu.

Bohater, kosmonauta Hal Bregg, uczestnik wyprawy badawczej do Fomalhaut, wraca na Ziemię po 10 latach spędzonych w przestrzeni kosmicznej wg czasu pokładowego. Z powodu zjawiska dylatacji czasu na Ziemi upłynęło 127 lat — po tym czasie na rodzimej planecie zmieniło się wszystko. Nie tylko w sferze techniki, ale przede wszystkim, obyczajowości. Zabiegiem, który miał w założeniu wyeliminować stosowanie przemocy w stosunkach międzyludzkich, ale wpłynął na całą aktywność ludzi, jest betryzacja. Uczestnicy wyprawy badawczej, w której brał udział Hal, są jedynymi osobami na planecie niepoddanymi temu zabiegowi. Konfrontacja zniewieściałego społeczeństwa przyszłości i pierwotnego w swych instynktach, bohatera, to główna oś fabularna powieści.